Klíčové slovo Cowardice

Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová.

Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán

Afghánská metropole Kábul, sedmdesátá léta. Malý Hassan se svým tátou slouží u Amirova otce. Přes třídní rozdíly jsou oba stejně staří kluci velkými přáteli. Pak ale Amir Hassana zradí. Amirovy výčitky svědomí spolu s invazí sovětských vojsk do země oba chlapce navždy rozdělí. Zatímco Hassan zůstává v Afghánistánu, Amir s otcem utíká přes Pákistán do Spojených států, aby tu uskutečnili svůj americký sen. O pár let později je z Amira spisovatel, kterému právě vyšla první knížka. Oženil se s krásnou krajankou Sorayou, pochoval otce a absolvoval telefonát, který změnil jeho život. Z rodného Afghánistánu zavolal po letech starý rodinný přítel a nabídnul mu vykoupení za dávné selhání. Amir se musí vrátit do země, teď ovládané Talibanem, a odvézt z ní malého syna přítele, kterého kdysi tak strašně zklamal. Pro mladíka vychovaného západní civilizací je i tohle hodně těžký úkol. Až na místě ale Amir zjistí, že aby ho mohl splnit, bude muset překonat sám sebe...

Čerstvý podporučík amerického námořnictva Willie Keith (R. Francis) nastoupí během války do služby na lodi Caine. Jeho první dojmy jsou veskrze špatné: toužil získat místo na letadlové lodi nebo bitevním křižníku, a místo toho skončil na oprýskané minolovce, jejíž posádka si na disciplínu vůbec nepotrpí. Proto je Keith rád, když flegmatického kapitána DeVriesse vystřídá nový velitel plavidla, vojácký kapitán Queeg (H. Bogart). Důstojníci i řadoví členové posádky však brzy poznají odvrácenou stranu Queegova velení. Kapitán je takřka posedlý maličkostmi. Je schopen zabývat se donekonečna košilemi námořníků, zatímco při cvičení dělá jednu chybu za druhou. V ostrém boji se pak projeví jako zbabělec. Když přijde tajfun a lodi hrozí potopení, ujme se velení výkonný důstojník Steve Maryk (V. Johnson). Willie ho v tom podpoří. Jenže tím se dopouštějí vzpoury...

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho.

Dvojčata Maggie (Kristen Wiig) a Milo (Bill Hader) žili odděleně mnoho let. Ale v den, kdy oba náhodně ošidí smrt, se opět spojí v přehodnocování svých vlastních životů, aby zjistili, kde oba udělali chybu. Zatímco Maggie zkoumá své manželství s Lancem (Luke Wilson), Milo jde navštívit svého exmilence Riche, učitele s pochybnou minulostí. Dvojčata si ale časem uvědomí, že víc než cokoli jiného, musejí nejdřív obnovit svůj vzájemný vztah.

Barvitý historický snímek Zoltana Kordy Čtyři pera, natočený podle oblíbeného a mnohokrát zfilmovaného románu A. E. W. Masona, opěvuje anglické dobývání afrických území: boje se súdánskými vzbouřenci, zjednodušeně nazývanými derviši, v posledních dvou desetiletích 19. století se stávají barvitou kulisu pro osudy mladého důstojníka Harryho z váženého šlechtického rodu, jenž vzdá vojenskou dráhu a je proto svými kamarády i snoubenkou označen za zbabělce - dostane od každého z nich bělavé pírko.

Když nastupoval jako námořní kadet na jednu z obchodních lodí Jejího Veličenstva královny Viktorie, zdálo se, že má před sebou úctyhodnou, jistou kariéru. A první léta na moři dávala tomuto zdání za pravdu. Jenomže pak přišel ten den, který měl změnit celý jeho život. Člověk se nerodí jako hrdina nebo jako zbabělec, a nikdo si nemůže být jistý, jak se v mezní situaci zachová. Jim selhal. V tom jednom jediném okamžiku, v němž jej ovládl nepřekonatelný, děsivý strach ze smrti, v okamžiku, kdynení čas na rozumovou úvahu a člověk jedná pouze pudově, zakolísal…

Branded is an American Western series which aired on NBC from 1965 through 1966, sponsored by Procter & Gamble in its Sunday night 8:30 p.m. Eastern Time period, and starred Chuck Connors as Jason McCord, a United States Army Cavalry captain who had been drummed out of the service following an unjust accusation of cowardice.