Klíčové slovo Serbia

Deliricky rozklížené vyprávění o sestupu vysloužilého srbského pornoherce do nejtemnějších útrob průmyslu i sebe sama na jedné straně vrší zvrácené sekvence sexuálního násilí, ale současně usiluje o to, aby diváka co nejvíce vtáhlo do dění. Vedle důmyslně vystavěného scénáře, který hrdinu nechává projít třemi odlišnými módy vnímání, toho film dociluje řemeslně precizní formou, která omezuje pochybnosti diváků a činí je tak empatičtější vůči předkládanému dění. S ohledem na extrémní obsah se nelze divit, že dílo debutujícího srbského režiséra dělí diváky na dva vyostřené tábory, ale klíčová je povaha jejich názorového rozkolu. Ten neprobíhá na rovině dojmového líbí-nelíbí, nýbrž se vztahuje k ambicím tvůrců. Srbský film totiž představuje vyhroceně expresivní metaforu pro soudobý úpadek společenských hodnot a úroveň morálky nejen v titulní zemi se stigmatem občanské války, ale i celé východní Evropy, která platí za jednu z nejčilejších porno lokalit světa.

Když jste členem speciálního komanda mariňáků, každá operace je životu nebezpečnou misí do neznáma. Právě takovou je i akce, do které se ve válkou zdecimované Bosně vydává skupina pěti renegátů, aby ze dna jezera vyzvedla nacistický zlatý poklad v hodnotě několika stovek milionů dolarů. Vše musí stihnout během deseti hodin, protože jejich nepřátelé jsou jim na stopě...

Simon Hunt (Richard Gere) byl úspěšný novinář a zpravodaj z válečných konfliktů od Bosny až po Irák. Podaří se mu získat zprávu, kde se ukrývá nejhledanější válečný zločinec Boghdanovič zvaný "Fox", na kterého je vypsaná odměna 5 000 000 dolarů. Vypraví se do Bosny, spojí se svými bývalými kolegy a začíná lov plný akce, při kterém jde doslova o život. Natočeno podle skutečných událostí.

Radikální film chladnokrevně zachycující život dospívající dívky v současném Srbsku provokuje nejen explicitními sexuálními záběry, ale především pokládá otázku, jak moc ovlivňují nastupující generaci digitální revoluce a proměny tradičních hodnot. Srbský film KLIP je čerstvým vítězem prestižního rotterdamského festivalu, kde zaujal především silou a autentičností své výpovědi. Příběh šestnáctileté Jasny, která se snaží definovat své místo ve světě a dospět, je totiž na samé hraně toho, co o dnešních teenagerech chceme vědět. Jasna je bezhlavě zamilovaná do o něco staršího Djoleho, ale jejich vztah je spíše než na romantických procházkách založen na divokých mejdanech plných drog, alkoholu, rozvášněného balkánského popu, násilí a sexu, který si natáčejí na mobilní telefony, ostatně stejně jako celý svůj život.

Oslava finského Dne nezávislosti je nečekaně přerušena útokem na prezidentský palác, kde je vedení státu zajato jako rukojmí. Max Tanner z bezpečnostní policie je pověřen vyjednáváním v rukojmí krizi, která se rozvíjí jako součást většího plánu na podkopání evropské bezpečnosti.

Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav...

Adria je napůl Srbka, napůl Albánka. Před válečnou vřavou domova utekla jako ilegální imigrantka do Marseille. Její vůle žít je nezlomná, děsivé zážitky z minulosti ji však hluboce poznamenaly. Aby měla nějakou budoucnost, bude se muset poprat s minulostí…

The story is about funny experiences of a politician named Srećko Šojić, played by Milan Gutović.

Story about the most influential Serbian dynasty of the Middle Ages.

The BBC's Europe editor, Katya Adler, travels across the Balkans.

Selo gori, a baba se češlja is a television series in Serbia. First aired in 2007, the show quickly gained national fame with episodes in its third season averaging approximately 2.9 million viewers. The show was aired on RTS1.

Michael Palin explores European countries that were once behind the Iron Curtain.

The intertwined lives of numerous characters set in 1990s Belgrade who all try to live happily during rather unhappy times.

Miniseries about the life of Serbian statesman Nikola Pašić.

The eight-episode series follows the life of the writer Ivo Andrić during several months in the fall and winter of 1961, from the moment he found out he had won the Nobel Prize until he returned from the award ceremony, via Switzerland, to Belgrade. Each of the episodes has two parallel streams of narration: one, related to the year 1961, in which we follow Andrić's preparations for going to Stockholm, and the second, a subjective jump back to the past. Andrić's view of the key moments of his own life, which were almost always the key moments of the country where he lived and lives, the encounters and decisions he made, is full of questioning, doubts and re-evaluation. Through eight episodes, the most important, well-known and less well-known, paths that Andrić walked, the faces that surrounded him and the places where he lived during the winter of 1961 and throughout his life are revealed and followed.