Poté, co guvernér vydá nařízení o zatýkání dětí přistěhovalců bez dokladů, je zadrženým mladým lidem nabídnuta možnost, aby se zbavili obvinění, pokud se dobrovolně přihlásí k péči o seniory. Jakmile se však dostanou do zařízení pro seniory, objeví zvrácenější tajemství, než si dokázali představit.
Larry Flynt je neurvalým a arogantním provokatérem, jenž své chování opírá o svéráznou životní filozofii. Ta se řídí snahou vydělat peníze, a z ní vyplývající potřebou absolutní svobody slova. V období 1972-1987 to ovšem vede ke konfliktu s veřejným míněním a se státními institucemi. Pokrytecká společnost stíhá vyzývavého podnikatele různými způsoby: po atentátu neznámého zabijáka zůstane muž zmrzačený (a nepřímo tak ztrácí i svou životní lásku). Flynt však v sobě znovu najde dost síly, a s pomocí ambiciózního právníka dovede svou věc až k nejvyššímu soudu, kde zvítězí ve své při o svobodu slova.
Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...
Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.
Mladá právnička Ann Tabotová (JESSICA LANGE) obhajuje před soudem svého otce (ARMIN MUELLER-STAHL), ktorého obvinili z válečných zločinů během druhé světové války. Ann těmto obviněním nemůže uvěřit, vždyť otec byl vždy laskavý a po smrti matky se příkladně staral nejen o ní, ale i o brata Karchyho. Otec tvrdí, že obvinění jsou nepravdivé. Až postupně, pod tlakem důkazů a svědectví sa oddané dceři otevírají oči a zjišťuje krutou pravdu... Film získal v roce 1989 Zlatého medveda na MFF v Berlíně.
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.
