Klíčové slovo Theatre Performance

Nejpopulárnější česká komická opera na libreto Karla Sabiny k 200. výročí narození Bedřicha Smetany v aktuální inscenaci Národního divadla v Praze... Již více než 150 let vévodí Prodaná nevěsta české opeře. Nikomu jinému, ani Smetanovi samotnému, se nepodařilo překonat její popularitu, která se za ta léta dostala takříkajíc do naší národní DNA. Na dobu, v níž vznikala, tedy 60. léta 19. století, však byla Prodanka vlastně dosti drzým experimentem – Bedřich Smetana s libretistou Karlem Sabinou se mistrně vysmáli všem, kdo si „národní operu“ představovali jako idylický obrázek z českého venkova, kde vládnou samé národní ctnosti. Prodaná nevěsta je mnohem více humoristickou operou než operou „národní“. Jenže její humor je přesně ten, který Češi tolik milují, a tak se Smetanova opera, plná ironie, kousavého, občas až cynického vtipu, ale ovšem také něhy a obyčejné radosti ze života, nakonec přece jen stala operou národní v tom nejlepším slova smyslu...

Klasická komedie N. V. Gogola v provedení herců pražského Divadla Na Jezerce... Komedie o dlouho připravovaných námluvách i strachu dostat se jednou provždy do chomoutu patří k nejhranějším dílům ruské klasiky.

Inscenace vznikla na motivy románu Ivana Olbrachta "Nikola Šuhaj loupežník". V hudební části čerpá ze slavné LP desky Petra Ulrycha, která vyšla v roce 1974, získala ocenění Bílá vrána časopisu Mladý svět a dala posléze i podnět k inscenaci v pražském Divadle Ateliér. Při této příležitosti mimo jiné také vznikla skupina Javory. I v inscenaci Městského divadla Brno z roku 2002 hraje a zpívá rozšířená skupina Javory a vznikla pro ni navíc i další hudební čísla. Z 25 jich je v představení více než polovina nových. Petr Ulrych získal za hudbu cenu A. Radoka. Režisér a autor divadelní úpravy Stanislav Moša do inscenace zakomponoval filmové dotáčky, které skvěle fungují jako reminiscence přírodních krás, dále je nutno zmínit i působivou choreografii sborů četníků i zbojníků a výborné herecké a pěvecké výkony v čele s Petrem Štěpánem v hlavní roli.

Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théatre du Capitole de Toulouse... Jako svou devátou, předposlední operu naplánoval Antonín Dvořák (*8. 9. 1841 – †1. 5.1904) Rusalku a jako libretistu zvolil mladého literáta a režiséra Jaroslava Kvapila. První pracovní schůzku jim zprostředkoval tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Vytvořili společně hudební drama, kde se vodní víla zamiluje do pozemského prince. Marně ji otec Vodník varuje. Její upřímný cit se setkává s lidskou proradností. Inspiraci získal Kvapil při svém pobytu v Dánsku a jako předlohu zvolil Andersenovu pohádku o "Malé mořské víle", kterou ostatně stále můžeme vidět v kodaňském přístavu...

Eliška Balzerová, Iva Pazderková a Marie Doležalová v komedii o životě, do kterého patří radosti i trápení. Jejími hrdinkami jsou ženy tří generací: energická a tolerantní babička, perfekcionistická, a proto i vystresovaná matka – samoživitelka, a potřeštěná, rebelující vnučka. Hra je psána formou stand-upů, které se ovšem důmyslným způsobem skládají do příběhu jedné rodiny s jejími každodenními starostmi a radostmi i velkými problémy.

Emily a Henry jsou dva staří herci, jejichž manželství trvá už 45 let. Ve skromném bytě na předměstí se chystají na každoroční vyvrcholení roku, slavnost předávání Oscarů. Oba doufají, že jejich životní dílo bude konečně oceněno. Nervózně diskutují o vhodné garderobě, citují ze slavných divadelních rolí, včetně těch, které asi nikdy nehráli, hádají se a usmiřují. Když jim Jeff z donáškové služby přiveze oběd, mají konečně publikum, které jim už léta tolik chybí. I když jim Jeff vozí obědy denně a patří už tak říkajíc do rodiny, tentokrát je velmi překvapí.

Novocirkusové představení o andělech a lidech, jehož hrdinové putují mezi zemí a nebem, mezi vzpomínkami, přítomností a světem fantazie. Up End Down je druhým projektem Cirku La Putyka a jedním z nejúspěšnějších – soubor ho hraje již přes deset let... Příběh člověka, který žije jen se svými vzpomínkami. Není schopen se od nich odpoutat a žít uvolněně a svobodně. Každý někdy přemýšlí o tom, co přijde, až nastane onen „konečný okamžik“. Jak vypadá a co následuje? Up End Down je pohled na cestu od narození do smrti skrze fantazii, na cestu mezi zemí a nebem. Křižovatka žánrů, ulic, nebe a země, narození a smrti, vzpomínky a přítomnosti, úsměvu a slz, vzletů a pádů.

První opera Bedřicha Smetany v inscenaci Národního divadla v Praze... První Smetanova opera, která jej utvrdila v úsilí vytvořit národní hudebně-dramatické dílo, uvozuje cyklus všech jeho oper, které uvádíme k letošnímu dvousetletému výročí skladatelova narození (2. 3. 1824)... Opera Braniboři v Čechách zvítězila v soutěži hraběte Harracha, ale pražští političtí staromilci se ji rozhodli uvést na scénu až po třech letech. Libretista Karel Sabina zasadil její děj do doby dospívání krále Václava II., kdy v zemích koruny české za něho v podstatě vládl braniborský markrabě Ota. V libretu zdůraznil Sabina revoluční myšlenky, zejména důrazný národní tón, odpor k násilí a znechucení nad padoušstvím odpadlíků. Smetana tyto ideje hudebně podtrhl s plnou tvůrčí zaujatostí a novátorstvím, zejména v mohutných sborových scénách. Tato umělecká pravdivost přinesla strhující úspěch díla již při premiéře 5. 1. 1866 v Prozatímním divadle.

Noc na ministerstvu zahraničních věcí. Tři uklízečky se při práci baví o svých životech, milencích a rozchodech, a přitom mají zaručený recept, jak uklidit dnešní rozházený svět. Komedie o normálních lidech, kteří se snaží vyznat v chaosu současnosti, a přitom se nezbláznit. Paní Judit pochází údajně z bývalé šlechtické rodiny a úklidem si chce udržet nejen vlastní důstojnost, ale také niveau této země. Darina sní o milenci z Anglie, který ji už už požádá o ruku, jen zatím jaksi nemá na to čas, a nejmladší Monika přišla na ministerstvo uklízet poprvé. Postupně se vynořuje její tajemství a skutečný důvod, proč je tady.