Klíčové slovo Time Collecting

Časosběrný snímek sleduje poslední životní léta bývalého prezidenta Václava Havla a vytváří tak mnohovrstevnatý portrét světoznámé politické ikony a významného dramatika, ale i obyčejného člověka sužovaného zdravotními problémy. Havel nechává filmaře nahlédnout do zákulisí svého života a odhaluje tak ryze osobní momenty, které jej představují v dosud nepoznaných obrysech. Se smyslem pro humor se přitom zamýšlí nad svým politickým odkazem i univerzálními lidskými otázkami. Ústředním motivem jsou paralely mezi Havlovým životem a úspěšnou hrou Odcházení, jejíž filmovou adaptaci si Havel vždy přál zrežírovat.

Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy.

Během 35 let společného soužití jednoho páru se odehraje mnohé: od chvil absolutního porozumění až po dramatické propady. Po většinu času však partneři řeší všem dobře známé běžné starosti a radosti spojené s výchovou dětí, chodem domácnosti nebo třeba podnikáním. A přesně takový život žijí i majitelé prodejny s nábytkem Ivana a Václav Strnadovi, které režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy sleduje se svou kamerou už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl.

Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci?

Po unikátních časosběrných dokumentech Marcela, René a Katka přichází dokumentaristka Helena Třeštíková s novým filmem, v němž 13 let sleduje hlavní hrdinku Mallory, která se po těžkých životních peripetiích odhodlaně snaží vrátit do běžného života. S Mallory se život nemazlil, ona se však po porodu syna dokázala vymanit z drogové závislosti a zvládla i období, kdy se ocitla s dítětem na ulici a žila jako bezdomovec. Mallory dnes na střední odborné škole studuje obor Sociální činnost a své uplatnění nakonec nalezla v pomoci těm, jejichž životy zná nejlépe – lidem na okraji společnosti. Film Mallory je tak kromě jiného filmem o naději, že každý má šanci změnit svůj život.(Aerofilms)

Cyklus časosběrných dokumentů Manželské etudy proběhl obrazovkou České televize v lednu a únoru 2006 a vyvolal nebývalý ohlas. Zejména pátý příběh v pořadí, kdy na konci natáčení tragicky zemřela dcera hlavní hrdinky. Diváci se vzbouřili proti nešťastnému osudu a aktivně vstoupili do děje. Zoufalé matce Marcele začali posílat peníze, volali jí, psali, pomáhali. To je pro režiséra velká výzva. Dokumentaristka Helena Třeštíková pohlíží na Marcelu v nově zpracovaném dokumentu. Snímek získal cenu za nejlepší evropský dokument na mezinárodním festivalu v Sevile a cenu za nejlepší dokument na přehlídce českých filmů Finále Plzeň 2007.

Portrét Ester Janečkové zachycuje její osud v průběhu 30 let. Helena Třeštíková ji začala natáčet od roku 1989 jako jednu ze studentek Stř.zdrav.školy v Praze pro film Sestřičky.

Netradiční dokumentární portrét rozkrývá komplikovanou osobnost slovenské hudební legendy Joža Ráže, zpěváka poprockové skupiny Elán. Ze záznamu každodenních situací, hravých momentů, intimních rozmluv o Bohu či smrti i vzpomínek na minulost se skládá komplexní obraz masami milovaného člověka, který se přes všechny životní úspěchy cítí být osamělý.

Již dvanáct let sleduje filmový štáb osudy čtyř lidí z těch, kteří v listopadu 89 vystoupili na veřejnosti. Hudebník Michael Kocáb, disident Jan Ruml, mladý účastník zásahu na Národní třídě Kryštof Rímský a studentský vůdce Martin Mejstřík. Doba po listopadu otevřela před každým nové možnosti, příležitosti a šance. Unikátní filmový projekt zachycuje jejich hledání, bloudění, předsevzetí i pochybnosti na cestě k vlastnímu místu v neklidných vodách transformující se společnosti.

Jak žije herec Jan Potměšil, připoutaný osudem k invalidnímu vozíku? Několik let ho sledovala režisérka časosběrného dokumentu. Popsala, jak exceluje v divadle, prožívá své lásky a rozchody, angažuje se ve společnosti.

Časosběrný dokument o starší pražské prostitutce a jejím bolestném hledání své vlastní důstojnosti a štěstí.

Jeden z nejznámějších českých kriminálníků je zpět. Nenapravitelný recidivista René s blednoucím tetováním „Fuck of people“ na krku s příchodem padesátky tak trochu dospívá a bilancuje. Postupně zjišťuje, že i jeho život je příliš krátký na to strávit ho za mřížemi.

Hrdina tohoto filmu Milan prožil jen prvních šest let svého života v rodině. Pak už byl jen v dětských domovech a kriminálech. Možná že to je důvod, proč se nenaučil rozeznávat dobro a zl

Sledujeme 30 let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka H.Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole do svého časosběrného dokumentu Sestřičky.

This highly acclaimed cycle of documentaries observing changes in the lives of married couples from their weddings to the present day,. The series of six full-length films directed by Helena Treštíková met with an extraordinary reception when it was presented on television. Almost a million spectators watched some of the life-stories, a number never previously reached by any documentary program. This enormous interest is well deserved; the films have so many layers that they will maintain their relevance and value even into the future.