Klíčové slovo No Dialogue

Trápící se otec je svědkem smrti svého malého synka, který se na Štědrý den ocitne v přestřelce mezi gangy. Zatímco se zotavuje ze zranění, které ho připravilo o hlas, stane se odplata jeho životním posláním.

V mlžných lesích Severní Ameriky se rodina Sasquatchů - pravděpodobně poslední ze svého záhadného druhu - vydává na absurdní, epickou, zábavnou a nakonec i dojemnou cestu, která trvá jeden rok. Tito chundelatí a ušlechtilí obři bojují o přežití, když se ocitají na kolizním kurzu s neustále se měnícím světem kolem sebe.

Žena načapá svého manžela při nevěře a rozhodne se pro krutou pomstu. Vypraví se s nožem k loži, kde nevěrník odpočívá, rozhodnuta jej připravit o to, čím ji zostudil. Když se akt odplaty nepovede, zamíří místo toho za jeho synem, kde svůj čin dokoná. A to je pouze začátek dalšího radikálního počinu korejského autora Kim Ki-duka. Mistr minimalistických, do sebe se zrcadlících dramat dovádí do dokonalosti svou metodu mlčenlivého vyprávění, kde filmové obrazy mluví samy za sebe, a předkládá tentokrát divákům snímek zcela bez dialogů. Moebius je film s parametry antické tragédie, plný temného humoru, ale též sexuálního násilí a vypravěčského mistrovství.

Skupina vysokých nehybných postav obrácených k postavě ještě vyšší, nesoucí na hlavě korunu. Jeskynní malby z Horseshoe Canyonu v Utahu jsou prvním i posledním tónem skladby, která diváka provede světem tak, jak ho vidí Godfrey Reggio. Majestátní věkovitost stalních útesů, zdánlivá nehybnost pouště i věčná dynamika mořských vln sugerují prapůvodní čistotu života, do níž náhle, po staletích pozvolného, takřka neměřitelného vývoje, vstupuje člověk, měnící svou energií podobu světa i rytmus plynutí času. Přináší technický pokrok, zrychluje, propadá se do ano…

Umělecký dokument je výsledkem dlouholeté práce biologů Clauda Nuridsanyho a Marie Pérennouové, kteří se výrazně věnují popularizaci svého oboru. Oba vědci natočili ojedinělý snímek, jenž nabízí pohled do prostředí malých tvorů (většinou z říše hmyzu), obývajících obyčejnou louku na francouzském venkově. Tvůrci oprostili své dílo od obvyklých didaktických funkcí; film obsahuje v úvodu jen krátký poetický komentář, a jeho hlavní složkou jsou fascinující záběry a zvuky z malého světa, jenž se nachází mimo obzor běžného lidského vnímání.

Americký film Powaqqatsi vznikl jako druhy díl plánované trilogie osobitých dokumentů režiséra Godfreye Reggia na hudbu skladatele Philipa Glasse, odkazujících svými názvy k jazyku indiánského kmene Hopiu ("Powaqqatsi" znamená něco jako "život na úkor někoho jiného). V roce 1983 mel ve světě premiéru film Koyaanisqatsi, pokus o komplexní pohled na současnou podobu industrializované Ameriky. Autoři filmu usilují ve svém druhem projektu na plose celovečerního filmu bez použiti komentáře podat obraz života, lidi a krajiny Třetího světa. Pozorují ničení kultu…

Snímek nechává diváka z unikátní perspektivy nahlédnout život hospodářských zvířat na farmě. S technickou bravurou natočené záběry prasnice Gundy a jejích roztomilých potomků, jednonohé slepice a stáda krav se obejdou beze slov a lidské přítomnosti – o to silněji ale umožňují napojení na protagonisty snímku, o jejichž bohatém vnitřním světě nemůže být pochyb.