Klíčové slovo Duality

Adelaide Wilsonová (Lupita Nyong'o) přijíždí s manželem a dvěma dětmi na prázdninový pobyt na chatu na kalifornském pobřeží, kde jako malá trávila léto. Na první pohled vyrovnaná a spokojená žena v sobě skrývá velké trauma z dětství a hned po příjezdu v ní řetězec zdánlivě nevinných událostí vyvolává silnou paranoiu a pocit, že rodinná idyla brzy skončí. Předtucha se promění v realitu, když se uprostřed noci na příjezdové cestě k domu objeví čtveřice podivínů, kteří na rodinu záhy zaútočí. Děsivá noční můra je o to strašlivější, že ti útočníci vypadají úplně stejně jako Wilsonovi. Jen mají v rukou zbraně. A neváhají je použít.

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Poněkud svérázná mladá Pinky přijíždí z amerického jihu do Kalifornie a začíná pracovat v lázeňském zařízení. Sbližuje se přitom se zdravotní sestrou, světačkou Millie a s její kamarádkou, která čeká dítě. Každá ze tří žen prožívá citové krize, během nichž si osvojují identity obou dalších. Postupně vytvoří jakousi „rodinu", v níž má každá své místo a sobě vlastní identitu.

Legendární film, který v 80. letech minulého století předznamenal zlom epochy v Sovětském svazu i v celém Východním bloku. Vysoce stylizované podobenství o krutém městském starostovi Varlamovi, jenž ani po smrti nenašel klid v hrobě. Vyvrcholení Abuladzeho trilogie o věčném boji dobra a zla.