Klíčové slovo Totalitarian Regime

Futuristický svět zavádí přísný režim - aby se zabránilo válce, dělá se vše pro potlačeni emocí – jsou zakázány knihy, umění, hudba a city jsou zločinem trestaným smrtí. John Preston je špičkovým vládním agentem zodpovědným za dopadení a likvidaci těch, kteří zákony poruší. Ve jménu „spravedlnosti“ tak agentův vlastní syn pošle na smrt jeho ženu – svou matku, a agent sám zastřelí svého nejlepšího přítele a kolegu. Pak ale ztratí krabičku s Proziem – povinnou drogou, která potlačuje veškeré emoce, a během vyšetřování jednoho případu pocítí dosud neznámé emoce. Tak se z nemilosrdného vymahače nesmyslných zákonů, které z lidstva učinily biologické roboty bez prožitků, stává bojovník za jejich zrušení...

Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody…

Adaptaci stejnojmenného románu Raye Bradburyho o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější než Francois Truffaut, který měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Snímek 451° Fahrenheita divákovi ukazuje totalitní konzumní společnost budoucnosti, v níž panují přísná pravidla. Každý člověk, který projeví odklon od skupinového myšlení a tato pravidla poruší je zavržen. V tomto zřízení je zakázáno číst literaturu a požárníci, kteří kdysi likvidovali požáry, pálí knihy. Guy Montag patří mezi řadové hasiče a vzorně si plní svoje povinnosti. Jednoho dne se však ze zvědavosti rozhodne schovat si a přečíst knihu, kterou měl spálit. Po udání vlastní manželky se jeho role obrací a stává se štvancem.

Animovaný film podle knižní předlohy Kate DiCamillo. Hlavním hrdinou je myšák Despereaux. Myšák zaujme hned na první pohled, protože má enormě vyvinuté uši. Myšák se chce stát hrdinou avšak vše není tak jednoduché. Protože nedodržuje konvence je vykázán ze země. Při procházení okolních oblastí své země se setká s krysou Roscuro. Myšák se vydává na dobrodružství ve kterém se pokusí zachránit princeznu z království zvaného Dor.

O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.

Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?

V nedaleké budoucnosti je Zemí kontrolovaná organizací jménem Men-Tel. John Brennick právě uprchl ze supertajného vězení s maximální ostrahou, známého jako Fortress. Zanedlouho je ale opět zatčen a deportován na místo zvané Skycell . Nejdokonalejší vězení budoucnosti. Pevnost krouží 26000 mil od Země a je domovem nejhrůznějších kriminálních živlů, na nichž jsou prováděny děsivé pokusy a výzkumy. Brennick je držen v žaláři s nejmodernější technikou, obklopen promyšleným počítačovým systémem, včetně kamery, kterou má zabudovanou sám ve svém těle. Za těchto podmínek je prakticky nemožné z vězení uniknout, ale i přesto se pokouší o útěk. Myšlenka, která by doposud nikoho ani nenapadla...

Raz dva tři je komedie nejen neuvěřitelně rychlá, ale i neobyčejně vtipná. Wilder se šťastným odstupem a obvyklou sžíravostí karikuje americké velikášství, německý oportunismus a v postavě tří ruských komisařů i prostomyslnou ruskou mazanost a pokrytectví. Ušetřen není nikdo - ani bránice diváka filmu, který ve své době logicky neměl příliš velký úspěch, čas ale ukázal....

Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalitarismu těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, i o silném přátelství.

Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...

After the founding of the People's Republic of China in 1949, Mao Tsetung established a system of labor camps for systematic repression, known as Laogai, an abbreviation for "Reform Through Labor". In such camps, forced labor and physical and mental torture were used to bring about a so-called mental reform, re-education in the spirit of the Chinese Communist Party. Millions of Chinese were affected. Many were executed. In hundreds of camps, the Party took advantage of the prisoners' free labor to build the economy. Self-criticism and denunciation were often the only way to escape martyrdom. Successive waves of purges culminated in the Cultural Revolution, which saw massive human rights abuses, political assassinations, massacres, and exiles in remote parts of the country. Using unreleased archive footage, the documentary tells the story of the invention, development and improvement of China's totalitarian system of surveillance and repression up to the present day, never told before.