Julian se snaží někam patřit od chvíle, kdy byl vyloučen ze své bývalé školy za to, jak se choval k Auggiemu Pullmanovi. Aby se jeho život změnil, odhalí mu Juliánova babička konečně svůj vlastní příběh odvahy. Během jejího mládí v nacisty okupované Francii ji před smrtelným nebezpečím ukryje chlapec. Společně najdou první lásku v ohromujícím, kouzelném světě, který si sami vytvořili, zatímco chlapcova matka riskuje vše, aby ji ochránila.
Když byl tento film poprvé promítán, vyvolal řadu protichůdných názorů. Smyslem tohoto filmu není popisovat dějiny Třetí říše. Pojednává o vztahu Adolfa Hitlera k německému národu, o okolnostech, které Hitlera formovaly a umožnily mu vzestup - i o jeho přívržencích. Kolik lidí jej vlastně podporovalo? K činům, které neměly obdoby, bral Hitler odvahu z pocitu shody s vlastním národem. Proč zakrývat, že většina Němců dávala Hitlerovi za pravdu a že se s ním ztotožňovala? Film chce ukázat, jakými prostředky se toto soužití realizovalo a kolik zaslepenosti v něm bylo obsaženo. Cena, kterou si to vyžádalo, je všeobecně známa.
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie.
Filmový novinář a kritik Rüdiger Suchsland zkoumá německou kinematografii od roku 1933, kdy se nacisté dostali k moci, do roku 1945, kdy se Třetí říše zhroutila.
Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Pompézní berlínské hry pohledem lidí, kteří se na této sportovní a propagandistické události podíleli. Nikdy předtím a ani dlouho poté nebyla olympiáda tak komplikovaná a kontroverzní. Olympijské hry roku 1936 byly nákladné a skvěle zorganizované, spojily dvě sféry, které se ideálně dohromady dávat nemají – sport a politiku. Vznikla zvláštní mutace propojená gigantickou propagandou, představující nacismus celému světu. Vše bylo detailně naplánováno a provedeno s tradiční německou vojenskou přesností. Olympijské hry v roce 1936 byly jakousi metaforou celé společnosti ve Třetí říši. ....
Mladý Heini Volker má problémy se svým nezaměstnaným otcem, který trvá na tom, aby se připojil k berlínským mladým komunistům. Avšak jeho srdce patří Hitlerově mládeži. Jak násilí mezi těmito dvěma tábory roste, Heinieho bezradnost se prohlubuje. Jak si najde cestu k Národnímu socialismu, tak to je příběh Hitlerjunge Quex. Film vykresluje pravdivý příběh Herberta Norkuse, mladého příslušníka Hitlerjugend, kterého zabili komunisti v roce 1932.
V tomto filmu manželka renomovaného lékaře onemocní roztroušenou sklerózou. Ve snaze ušetřit milovaného manžela utrpení se žena obrátí na rodinného přítele, doktora Langa, aby jí pomohl ukončit život. Když však tento lékař pomoc při asistované sebevraždě odmítne, je nucena obrátit se na svého manžela. Po dlouhém přemítání jí manžel, doktor Heyt, asistuje při sebevraždě. Svědkem tohoto činu se však stane pokojská, která ho nahlásí policii. Dr. Heyt je postaven před soud pro vraždu a doktor Lang nejprve u soudu svědčí proti němu. Brzy se však doktor Lang setkává s podobným případem ve své odborné praxi a to ho spolu s vášnivým vystoupením doktora Heyta u soudu přesvědčí, že v některých případech může být zabití z milosti správnou věcí. Velmi ojedinělý film, který, ať už stojíte na kterékoli straně debaty, je aktuální dodnes.
