Klíčové slovo Neo Realism

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Snímek je citlivým portrétem pěti mladých mužů, kteří žijí v malém pobřežním městečku. Bezcílně se potulují po ulicích, sní o ženách a slávě velkoměsta, ale jejich sny jsou jen vzdušnými zámky. Nuda a nespokojenost s pomalu plynoucím životem vedou skupinu darmošlapů k množství větších a menších výtržností. Film je komickým melodramatem o mladých lidech, kteří nevědí, co si počít se svým životem a ačkoliv jim bude třicet let, nechávají se obstarávat svými matkami.

Hrdinou tragického příběhu o lidech zlomených válkou je 12letý chlapec Edmund, který žije v ruinách válkou zničeného Berlína. Aby pomohl sobě a své rodině přežít, musí vymýšlet různé triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národního socialismu nepřipravila na porážku Německa a musí se s ní proto vyrovnávat po svém. Jeho sestra pro peníze prodává vlastní tělo a Edmund také dělá, co může. Jednoho dne potkává pana Henninga, svého bývalého učitele, a rád by u něj našel podporu v obtížné situaci. Učitel však i po válce zůstává skálopevně přesvědčen o správnosti nacistické demagogie. Podle Henningovy rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o přirozeném výběru, kterou převzali i nacisté, a zabije svého invalidního otce. Po tomto činu se však nedokáže vyrovnat se svým svědomím a nakonec spáchá sebevraždu. Film ukazuje tragické následky války na duších těch nejkřehčích - dětí, které po selhání gener