Klíčové slovo Neo Realism

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

Snímek je citlivým portrétem pěti mladých mužů, kteří žijí v malém pobřežním městečku. Bezcílně se potulují po ulicích, sní o ženách a slávě velkoměsta, ale jejich sny jsou jen vzdušnými zámky. Nuda a nespokojenost s pomalu plynoucím životem vedou skupinu darmošlapů k množství větších a menších výtržností. Film je komickým melodramatem o mladých lidech, kteří nevědí, co si počít se svým životem a ačkoliv jim bude třicet let, nechávají se obstarávat svými matkami.

Hrdinou tragického příběhu o lidech zlomených válkou je 12letý chlapec Edmund, který žije v ruinách válkou zničeného Berlína. Aby pomohl sobě a své rodině přežít, musí vymýšlet různé triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národního socialismu nepřipravila na porážku Německa a musí se s ní proto vyrovnávat po svém. Jeho sestra pro peníze prodává vlastní tělo a Edmund také dělá, co může. Jednoho dne potkává pana Henninga, svého bývalého učitele, a rád by u něj našel podporu v obtížné situaci. Učitel však i po válce zůstává skálopevně přesvědčen o správnosti nacistické demagogie. Podle Henningovy rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o přirozeném výběru, kterou převzali i nacisté, a zabije svého invalidního otce. Po tomto činu se však nedokáže vyrovnat se svým svědomím a nakonec spáchá sebevraždu. Film ukazuje tragické následky války na duších těch nejkřehčích - dětí, které po selhání gener