Sedm životů, sedm sester, jedna společná identita. Originální akční sci-fi thriller o sedmi identických sestrách, které tají svou existenci před okolním světem. Dokud jedna z nich nezmizí. Přelidněný svět roku 2073 se řídí drastickým zákonem jednoho dítěte na rodinu. Pokud úřady objeví přestupek, mladší sourozenec je nesmlouvavě odebrán. V jednom bytě se ale už třicet let skrývá a žije sedm sester. Vypadají stejně, přesto je každá jiná a každá je svá.
Příběh je zasazený do chladné postapokalyptické budoucnosti roku 2031. Po neúspěšném pokusu o zvrácení globálního oteplování nastala nová doba ledová. Z planety Země se stala sněhová koule a hrstka přeživších lidí se nachází v přeplněném vlaku jménem Snowpiercer, který poháněn speciálním motorem cestuje po celém světě. Za těchto ztížených podmínek je založena nová sociální třídní struktura. Ti nejchudší jsou nuceni žít v zadní části vlaku, a čím více se přibližujeme k té přední, tím lepší nacházíme podmínky pro život. Kdosi až na konci vlaku však s tímto postavením není plně spokojený a proto vypukne vzpoura.
Vítejte do 23. století. Píše se rok 2274 a světu vládnou pouze počítače. A byla to také právě umělá inteligence, jež rozhodla, že po velké katastrofě nyní mohou lidé, soustředění do obskurní komunity nedaleko bývalého Washingtonu, žít pouze do třiceti let. Pak následuje tzv. „omlazení“. Jenže za touto procedurou se neskrývá nic jiného než obyčejný holocaust. V tomto světě není nikomu dopřáno dožít se Kristových let, protože třicet svíček na dortu rovná se automatická smrt. K tomu, aby tento zákon nebylo možné obejít, byly vytvořeny speciální policejní jednotky a mezi jejich členy patří také Logan, ztělesněný ikonou 70. a 80. let Michaelem Yorkem. A právě on byl nyní počítačem vyslán, aby vyhledal „útočiště“, místo, kde se skrývají uprchlíci před svým osudem. Všechny nalezené má exterminovat, jak káže řád. Jenže více než smysl pro povinnost probudí útočiště v Loganovi otázky. Otázky, zda-li je systém, jemuž slouží, správný. A záhy přicházejí také odpovědi a s nimi touha po nápravě.
Země se proměnila v radioaktivní pustinu, na níž vyschly oceány a vše vypadá jako neúrodná poušť. Dylan McDermott zde ztvárnil roli „tvrďáka“ Mosese „Mo“ Baxtera, vyčerpaného bývalého vojáka, který tráví většinu času v „zóně“, vyprahlé krajině poseté zbytky radioaktivního odpadu z války. Na „výletě“ se svým parťákem z války Shadesem (Jon Lynch) narazí Mo na zajímavou věc – hlavu robota. Koupí ji od hrůzně vypadajícího „poutníka“ (Carl McCoy, frontman gothicrockové formace Fields of the Nephilim) a odveze ji domů své samotářské přítelkyni, umělkyni Jill (Stacy Travis), aby ji mohla použít na svou poslední sochu. Ani jeden z nich však netuší, že rozbitý robot je ve skutečnosti prototyp bojového kyborga Mark 13, který je schopen, pokud je v boji zničen, se sám z dostupných materiálů obnovit. Mark 13 se o svou obnovu samozřejmě pokusí, napojí se do elektrické sítě v Jillině obydlí, které se spíše než domu podobá pevnosti, a chystá se ji zabít.
Blízká budoucnost. Bývalý kapitán Černých baretů John Brennick se pokouší se svou těhotnou ženou Karen překročit hranice. V totalitní společnosti je totiž povolen jen jeden porod a Karen je těhotná podruhé. Přechod přes hranice se nezdaří a manželé se dostávají do obrovského podzemního vězení – Pevnosti, kterou střeží počítače a roboti a z které se nedá uprchnout. John se o to ale musí pokusit za každou cenu.
Dvacet dva megaměst po celém světě je domovem více než deseti milionů lidí – a patnáct z nich se nachází u moře! Hurikány, bouře a záplavy – ale také méně nápadné jevy jako je sůl nebo eroze jsou hrozbou budoucnosti... Voda pokrývá sedmdesát procent naší planety. Z vesmíru vypadá Země jako obrovský oceán, místy přerušený velkými ostrovy – kontinenty. Tato voda, zdroj všeho života, je základní podmínkou naší existence. V současnosti však lidstvo na tento důležitý fakt zapomnělo. Náš horečný způsob života uvolňuje do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, který vytváří skleníkový efekt a zahřívá naši planetu. Hladiny moří na celém světě stoupají exponenciálním tempem a pobřeží jsou vystavena stále silnějším záplavám. Velkoměsta vyrostla hlavně na pobřežích, protože to dříve byla výhodná poloha. Dnes je proto čtvrtina světové populace přímo ohrožena stoupající hladinou světového oceánu...
