Klíčové slovo Pre Code

Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se totiž nacházejí desítky prehistorických tvorů. Mezi nimi i obří gorila, zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání. Podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu: Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích peklo.

Příklad hodný následování: za skromných podmínek natáčený film o umíněné milionářské dcerce na útěku, jíž je nápomocný novinář sledující vlastní cíle, se honosí popularitou nečekaného hitu, pětinásobnými oscarovými vavříny tak nezvykle udělenými komedii, i historickou výsadou ikonického evergreenu.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie

Oslňující filmový debut slavného Claude Rainse, jež bravurně ztělesnil tajemného lékaře, kterému se podařilo objevit sérum neviditelnosti. Maskován bandáží a černými brýlemi, Rains přijíždí na Anglický venkov, aby utajil svůj ohromující objev. Stejné sérum, které mu umožnilo stát se neviditelným, v něm vzbuzuje nutkání páchat čím dál tím strašlivější zločiny. Mistr hororů James Whale natočil podle románu H.G. Wellse film, který dalece předběhl svou dobu a dodnes zůstává nezapomenutelným milníkem světové kinematografie.

Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie.

V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou...

U malého ostrůvku ztroskotá loď poté, co najede na mělčinu. Zdá se, že bójky vyznačující bezpečný průplav někdo úmyslně posunul. Jen jediný člověk přežije potopení lodi i následné řádění žraloků – dobrodruh Robert Rainsford (Joel McCrea). Na ostrově Bob objevuje starou pevnost obývanou ruským podivínem hrabětem Zaroffem (Leslie Banks) a jeho ještě podivnějšími nemluvnými sluhy. Zdá se, že Bobova loď nebyla první, která se v těchto místech v poslední době potopila. Bob se tak v domě setkává se sourozenci Evou a Martinem Trowbridgeovými, také ztroskotanci. Ve vhodné chvíli Eva Robertovi svěří své obavy z nepochopitelného chování jejich hostitele. Té noci Martin Trowbridge záhadně zmizí. Lov na lidi může začít.

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.

Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…

Po smrti otce se Jane rozhodla pro život s Tarzanem a zůstává v africké džungli spolu s ním. Do Afriky se opět vypravil Janin přítel Harry Holt, spolu se svým dobrým známým Martinem Arlingtonem, který celou výpravu financuje. Chtějí pochopitelně jen jedno – zbohatnout. Holt by ještě rád přemluvil Jane, do které je už dlouho zamilován, aby se s ním vrátila zpět do civilizace. Jejich cesta má vést na tajné pohřebiště slonů, kde leží „bílé zlato" – kly těchto obdivuhodných, velikých zvířat. Tarzan je má právě sem dovést, ale i přes Janiny prosby to odmítá se slovy: „Sloni spí"... To by ovšem nebyl bezohledný Arlington, aby si nechal ujít vidinu bohatství, a tak postřelí jednoho ze slonů a doufá, že je umírající zvíře přivede na pohřebiště.

Ollie a Stan oklamou své manželky, aby si myslely, že jedou na lékařsky nezbytnou plavbu, zatímco ve skutečnosti jedou na sjezd lóží.

Šílený doktor Mirakle unáší mladé ženy a dělá na nich pokusy s opičí krví, aby dokázal příbuznost mezi lidmi a opicemi. Opakovaně se však setkává s neúspěchem, neboť ženy umírají. Jednoho dne se setkává s mladým studentem medicíny Pierrem Dupinem a jeho snoubenkou Camille a rozhodne se, že Camille bude obětí jeho dalších experimentů…

Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.

Film, natočený podle stejnomenného slavného románu Edny Ferberové, líčí typický úsek z americké historie - osidlování Divokého západu koncem 19. století. Yancey Cravat (Richard Dix) a jeho žena Sabra (Irene Dunne) přicházejí do Oklahomy, aby tu založili noviny. Po počátečních obtížích jejich podnik začne vzkvétat. Když vláda povolí osidlování nové země, dobrodruha Yanceyho už nemůže v městě nic udržet. Jeho manželka sama dál řídí noviny, on však vyrazí znovu na cestu. Na novém působišti se vrhne na politiku a posléze je dokonce zvolen jako senátor do Kongresu.(oficiální text distributora)